Výletování po Rakousku a okolí

Výletování po Rakousku a okolí

Když chcete volit z Rakouska, musíte do Vídně. Naplánovali jsme tedy s Ondrou, spolužákem z gymplu, který studuje v Innsbrucku, že se tam setkáme. V pátek po půlnoci jsme se potkali v bytě, který jsme si na noc zařídili přes Airbnb. Jeho majitelé Eliška a Patrick byli velmi milí a dokonce pro mě jen tak přijeli v noci nádraží, abych nemusela po tmě sama běhat po Vídni. Ráno jsme se posilnili dostatečným množstvím mléčných houstiček s Nutellou, aby se nám lépe rozhodovalo. Volební místnost byla tuze vznešená a velkolepá, na výsledek voleb to však nejspíše nemělo žádný vliv.

Celý týden bylo krásně, ale když se Eliška s Ondrou vydají na výlet, začne pršet. Nejsme z cukru, takže si půjčujeme kola přes automat a celé dopoledne se vozíme po Vídni. Před odjezdem ještě vytvoříme zásoby na cestu a pak hurá směr Hallstatt. To je ta prý nejkrásnější vesnička v Evropě, kam se po dvou hodinách stání ve frontě obsadilo poslední místo na ESN výlet těsně přede mnou. Takže se sem podíváme po vlastní ose. Počasí se v průběhu jízdy zlepšuje a v Hallstattu dokonce svítí sluníčko. Vesnička stojí na břehu obřího jezera, které je ze všech stran obklopeno horami. Kdybyste sem chtěli přijet vlakem, musíte přejet celé jezero na lodi, protože zastávka je na opačné straně. Nad městem se tyčí vyhlídka, na kterou jezdí lanovka, takže stačí počkat, až se lanovka zavře a vyběhnout nahoru. Nikdo kromě nás už tu není a slunce pomalu zapadá. Chceme si ještě prohlédnout Salzburg, takže míříme zpátky k autu. Nalepeni na rádio hltáme každé Marcelčino slovo o průběžných výsledcích voleb a plánujeme politickou kariéru.

Když přijídíme do Salzburgu, už je úplná tma. Z promenády podél řeky Salzach, která dělí město na historickou a nehistorickou část, jsou krásně vidět hvězdy. Perseus je na svém místě. Celá historická část je krásně nasvícená. Není divu, že Mozart plodil takové perly, když měl kolem sebe tohle. Obhlížíme jeho rodný dům a couráme ulicemi. Do Innsbrucku je to ještě kus cesty, takže dorážíme po půlnoci.

V neděli je v Innsbrucku neskutečně hnusně. Ondra mě bere sebou na hokejový zápas, kde působí jako rozhodčí. Puk létá ze strany na stranu. Když jste rozhodčí, musíte bruslit rychleji než všichni ostatní, akorát vás nikdo nestřídá, takže je to docela záhul. Na druhou stranu ovšem můžete pískat na píšťalku. Počasí se trošku zlepšuje až k večeru, takže z promenády podél řeky můžeme obdivovat barevné hory, na jejichž vrcholcích už leží sníh.

Na pondělí jsme měli v plánu výlet do Lichtenštejnska, ovšem model počasí pro Evropu prozrazuje, že je tam úplně stejně odporně, jako v Innsbrucku. Brzy ovšem nalézáme místo, kde má být hezky. Brixen v Itálii. Takže hurá do Itálie. Tady taky na všech vrcholcích leží sníh a výlet po přilehlých kopcích je za slunečného počasí pohlazením po duši. Samotný Brixen je rovněž velmi kouzelný. Povzbuzeni slunečnou energií, vracíme se zpátky. V Rakousku stále panují průtrže a mlha. V 0.56 nasedám do nočního vlaku na Graz. Dokonce se mi daří ukořistit vlastní kupé, takže vyspinkaná do růžova. Průvodčí se za celou cestu ani jednou neukáže. Asi to tady nemají zapotřebí.