Příspěvek o jídle

Z gurmánského hlediska se v minulých dnech sešlo několik významných aktivit. A vzhledem k mému současnému stravovacímu režimu jsem je ocenila ještě o něco více. Už se mi podařilo vychytat, které potraviny je lepší kupovat ve Sparu (1kg jogurt) a které v Hoferu (brambory a cibule). V Bille nakupují jenom bohatí Němci (případně teda Rakušáci). Denní rozpočet jsem z původních 3 eur na den dokonce stáhla na 2 eura. Následuje inspirace pro chudé studenty. Každý večer namočím do mléka hrst ovesných vloček (ty, co zbyly z tábora, mi vydržely skoro na dva měsíce), teď nově spolu s pohankou (protože jí mám kilo a nepřišla jsem na žádný jiný způsob, jak se jí zbavit). Ráno ohřeju v mikrovlnce, přidám rozinky a strouhaný kokos a super levná (dokonce prý i pekelně zdravá) snídaně je na světě. Po měsíci jsem si zvykla a začala mi i celkem chutnat. K obědům točím brambory, rýži, těstoviny a špagety (přesně tak, pro iluzi různorodosti předstírám, že špagety a těstoviny jsou dvě odlišné přílohy). Občas dokonce noky, protože se dají ulovit levně. Zlatý důl představuje 400g plechovka krájených rajčat, která stojí v Hoferu 30 centů, a skoro kilová plechovka fazolí za 60 centů. Červená omáčka je tedy často na pořadu dne. Jídlem tohoto týdne jsou šťouchané brambory s vajíčkem a špenátem, který byl v akci 1+1 zdarma. Večeře jsou tvořené polévkou týdne – typicky z brambor, mrkve, cibule a zasycovadla ve stylu kroupy, fazole, čočka (pohanka :D), chlebem a zeleninovým salátem, abych papala vitamínky. Na svačiny mám zásobu jablek, banánů a jednu kilovku jogurtu na týden.

Ať se snažím, jak se snažím, nemůžu se zbavit konstantního pocitu hladu. To se však změnilo tuto neděli. ESN (hodná organizace, co nám vymýšlí cool program) se spoluúčastnilo orientálního brunche (pro nezasvěcené brunch = breakfast + lunch) v Café Global. Událost, kterou jsem si nemohla nechat ujít. Stoly se prohýbaly pod studenými a teplými nánosy padesáti druhů hummusu, falafelu, sýrů, párečků, vajíček, ovoce, zeleniny (syrové i pečené), sladkého i slaného pečiva, dortíků, jogurtů a Nutelly. Po hodině a půl nepřetržitého jezení se dostavil pocit sytosti, který vydržel až do večeře. Dokonce nám k tomu hrál zpívající klavírista s další zpěvačkou. Vystoupení to bylo notně muzikálové a herecky prožívané, takže jsme často s plnou pusou umírali smíchy.

V úterý se konala pro všechny zahraniční studenty na výměnném pobytu starostou pořádaná recepce v kulturním centru. Erasmáků je v Grazu momentálně kolem 200. Mám pocit, že drtivou většinu z nich jsem viděla poprvé v životě. Po několika úvodních proslovech došlo na nekonečné zásoby džusů a chlebíčků. V rámci small-talku se mi starosta svěřil, že matematiku nikdy nepochopil a všechny vzorečky se pouze naučil nazpaměť. A jak to dotáhl daleko!

ESN v příštích týdnech nabízí workshop vaření tradičních rakouských jídel, následovaný kurzem vaření iráckých jídel. Hladovět bych tedy nemusela ani v budoucnu.