Vídeň vol. 4 & Tauplitz

Vídeň vol. 4 & Tauplitz

V podstatě celý týden jsem strávila po knihovnách. Vždycky, když přijdu dovnitř a pozdravím, knihovnice dostane záchvat smíchu. Představuju si, že jí to zní asi jako: “Dóblý deň.” Knihovna Technické University má 5 pater, i přes to v tuto dobu praská ve švech a je problém najít volný stolek, co by nebyl u topení, které generuje strašlivou zimu. Na to nejsem moc zvyklá, protože moje oblíbená matfyzácká knihovna zpravidla zeje prázdnotou. Některé předměty už skončily, i přes to, že výuka má ještě týden pokračovat. Některé předměty už skončily jenom málem. Na Aplikované statistice si Martin prosadil, že místo zrušení posledních přednášek by se rád dozvěděl alespoň hlavní myšlenku shlukové analýzy, kterou jsme nestihli. Učitel se pochopitelně nemohl moc bránit, takže na to přistoupil. Martin samozřejmě nepřišel, takže jsem tam nakonec byla jediná. To mám za to, že mu celej semestr posílám řešení domácích úkolů.

V pátek nastal den D. Vlastně jsem zjistila, že do Lublaně je to ještě trošičku blíž, ale Vídeň je Vídeň… Abych se naladila, vysvětlila jsem velice důkladně všem spolubydlícím, mezi jakými kandidáty vybíráme. Nebudu předstírat, že jsem byla objektivní. Na cestu jsme se dali dohromady čtyři Češi. Konečně jsem osobně poznala Adélku, taktéž z MatFyzu, o jejíž koexistenci v Grazu vím prakticky od začátku, ale dosud jsme se nepotkaly. Ve 13.56 jsme vyskočili z auta před velvyslanectvím. Hlouček asi 20 lidí už tu čekal. Asi nemusím dodávat, že jsme volili všichni stejně. Na rozdíl od ostatních jsme si neudělali selfie před hlavním vchodem a vydali se na prohlídku Schönbrunnu. Přilehlá ZOO navíc jako jedna z mála evropských disponuje i pandami, takže cíl procházky byl jasný.

Při cestě zpátky do Grazu se ukázalo, že Míša s Markem plánují na zítřek výlet na lyže do Tauplitzu a mají volné místo v autě. Adélka se nabídla, že mi půjčí lyže, které zrovna nepotřebuje. Dilema – “Budu se celou sobotu učit” vs. “Budu celou sobotu lyžovat v Alpách” mi zaplnilo mozkovou kapacitu asi na 10 minut. Hádejte, co vyhrálo.  No, tak budu prostě v neděli efektivnější… V sobotu v 6.00 jsem stála nastoupená před kolejemi s plnou polní. Při přípravách jsem zjistila, že jsem si inteligentně nevzala po Vánocích zpátky žádné nepromokavé rukavice, takže budu muset vzít zavděk těmi pletenými. Počasí vyšlo naprosto luxusně, takže to vůbec nevadilo. Obloha byla jako vymetená. Jediný mráček, se kterým jsme se za celý den potkali, byl výsledek prezidentských voleb.